Otázka skutečné předlohy svádí k rychlé odpovědi. Poctivější archiv ale pracuje se třemi kategoriemi: ověřeným údajem, doloženou či nedoloženou domněnkou a čistě atmosférickou podobností. Bez tohoto rozlišení se působivá fotografie snadno promění v údajný důkaz a opakovaná domněnka v neexistující jistotu.
Staré Město, Josefov nebo oblast u Vltavy mají vlastní konkrétní historii. Ta je zajímavá sama o sobě a neměla by se rozpustit v literární legendě. Zvlášť Josefov vyžaduje citlivý přístup: jeho dějiny, památky a proměny nelze redukovat na tajemnou kulisu.
Co lze skutečně ověřit
Ověřit lze podobu ulic v určité době, historii domu, průběh asanace, starý název nebo existenci konkrétního průchodu. K tomu slouží archivní mapy, fotografie, odborné publikace, památkové katalogy a dobový tisk. Každý zdroj má své meze a měl by být popsán tak, aby jej mohl dohledat i další čtenář.
Obtížnější je spojení místa s autorovou inspirací. Podobnost sama nestačí. Silnější oporu představuje autorovo svědectví, rukopisná poznámka, korespondence nebo spolehlivě doložená vzpomínka. Ani tak nemusí existovat jediná předloha; literární město může být složeno z více zkušeností a tvůrčí představivosti.
Domněnka není chyba
Domněnka má v archivu své místo, pokud je jako domněnka jasně označena. Může ukázat směr dalšího hledání nebo nabídnout zajímavé srovnání. Problém vzniká až tehdy, když se ztratí informace o její nejistotě.
Atmosféra je ještě jiná vrstva. Mlha nad řekou, mokrá dlažba nebo stín průchodu mohou připomenout četbu bez jakéhokoli historického vztahu. Takový postřeh je legitimní osobní zkušenost, nikoli důkaz.
Pravidlo pro mapu
Každý bod doplňte zdrojem a štítkem jistoty. Návštěvníky veďte jen po veřejných a bezpečných cestách.
Užitečná mapa může u každého místa uvádět také datum poslední kontroly. Přístupnost průchodů se mění, stavby se opravují a pravidla objektů nejsou trvalá. Trasa má respektovat obyvatele, bohoslužby, provoz institucí i noční klid.
Praha, která nemusí nic dokazovat
Nejlepší výprava nemusí skončit nalezením „pravých Stínadel“. Může přinést přesnější pohled na skutečnou Prahu: na její měřítko, proměny a paměť. Literární otázka pak není cílem, který město přehluší, ale klíčem, jenž nás naučí lépe se dívat.